Co přinese budoucnost v oblasti EET?

Od zavedení EET uplynulo již bezmála 7 měsíců, byla vydána celá řada statistik i závěrů, ale jaká je realita pro běžného spotřebitele? V mnoha případech bohužel přinejlepším šedá. Zatímco mnozí podnikatelem s poukazem na náklady spojené s EET obratem zdražili, na řádně vystavenou účtenku u nich nenarazíte. Leda byste si o ni nejprve slušně požádali. A i pak vás může čekat nejedno překvapení. Třeba když zjistíte, že jste si právě u stolu zkonzumované jídlo prý přece odnesli s sebou, nemluvě o tom, že jste vůbec nebyli v restauraci, ale v Klubu přátel piva. Poměrně solidní šok i pro obyčejného člověka, natož pokud jste zaměstnancem Finanční správy na kontrole a provozovatel zařízení vám ještě poté vydá účetní podklady, v nichž se dočtete, že veškeré prodané jídlo má zaneseno v režimu vlastní spotřeby. Otesánek žije. Vše to ale samozřejmě bylo pouhé opomenutí nebo ještě lépe vina poskytovatele pokladního systému, který to provozovateli špatně vysvětlil. Zdražit ale přesto nezapomněl a to je přece hlavní…nebo ne? Možná si říkáte, že to jsou všechno pouhé výmysly, ale s těmito a dalšími podobnými praktikami se občané setkávají denně, zatímco poslouchají, že živnostníci přece nikdy nikoho neokradli, ani neošidili.

Dle statistik Generálního finančního ředitelství bylo k začátku června evidováno již 1,4 miliardy účtenek v celkové hodnotě 350 miliard korun. V rámci své kontrolní činnosti rovněž do té doby Finanční správa provedla již přibližně 30.000 kontrol, při nichž odhalila necelých 5.000 případů porušení zákona, za něž následně uložila pokuty na místě ve výši 2,1 milionu korun.

Z pohledu Ministerstva financí je tento výsledek prezentován jako úspěch, slovy bývalého ministra financí A. Babiše systém EET funguje „jako švýcarské hodinky“. Při bližším pohledu však zjistíme, že přibližně tedy 17% kontrol končí udělením pokuty na místě, kdy navíc nejsou do statistiky zahrnuta správní řízení, jejichž počet dle dostupných údajů dosahuje rovněž přibližně 4.000. Samozřejmě správní řízení nemusí skončit pouze udělením pokuty, ale budeme-li brát již jeho započetí jako negativní vyjádření kontrolního orgánu, dojdeme k nevyhnutelnému závěru, že téměř 1/3 podnikatelů zákon o EET nedodržuje či obchází, což je alarmující. Vždyť smyslem zákona od počátku mělo být narovnání podnikatelského prostředí a přitom zdá se Finanční správa není schopná jeho dodržování reálně vymoci. „Švýcarské hodinky“ se tedy po bližším zkoumání začínají zdát pouze jako jejich levná napodobenina. Lze argumentovat, že Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství i Finanční správa vyvíjejí prokazatelnou aktivitu za účelem odstranění průběžně objevovaných nedostatků legislativy i zefektivnění kontrolních mechanismů. Otázkou však zůstává, nakolik budou tyto instituce ve své činnosti úspěšné a v jaké pozici se celý systém EET ocitne po volbách, až do křesla zasedne opět nový ministr financí.

Povinností solidních poskytovatelů pokladních systémů by přitom mělo být za této situace jednoznačně stát za svou prací a poskytovat podnikatelům spolehlivé zázemí, potvrzující myšlenku, že poctivost se stále vyplácí.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *